Národní pouť do Izraele.
Na výzvu České biskupské konference k uspořádání národní pouti do Izraele, jako vyvrcholení roku víry, se do těchto pro křesťany svatých míst vydalo začátkem listopadu 1020 poutníků z celé České republiky, z toho 10 biskupů a 70 kněží. Z kunštátské farnosti jsme byli tři.
Po Izraeli a Palestíně jsme putovali v malých skupinách v 21 autobusech. Společně jsme se všichni sešli pouze 3 krát a to na velkých českých bohoslužbách.
První se konala v pátek 8. 11. na hoře Blahoslavenství, kde Ježíš pronesl Horské kázání /Mt5,1-12/.
Blahoslavenství a radost se neslo jako hlavní téma celou mší svatou, celebrovanou panem arcibiskupem Graubnerem..
Druhou bohoslužbu sloužil pan kardinál Dominik Duka v Betlémě na Poli pastýřů. Pro nás středoevropany to byl zvláštní pocit. Sluníčko, 30stupňů Celsia, u oltáře stál betlém a k tomu zněl zpěv koled, směs léta a vánoc. Právě na tomto místě se první lidé, ti nejchudší pastýři dozvěděli zprávu o narození Ježíše /L2,1-20/. A hlavní téma? Aby se Ježíš nenarodil jen v Betlémě ale stále znovu a znovu v srdcích nás všech.
Třetí společná mše svatá se konala v neděli opět v poledne v arabské části Jeruzaléma v kostele sv. Anny a v ozvučené klášterní zahradě. Poutníky tentokrát nevítal hlas poledních zvonů, ale muezzin z blízkého minaretu. Jen co umlkl, již zněla čeština – desátek růžence, Anděl Páně a hlas hlavního celebranta kardinála Duky. V promluvě zdůraznil Kristovo vzkříšení /např. Mt28/ a útrapy židovského národa ve všech dobách. Během bohoslužby poutníci obnovili křestní slib a pomodlili se za mír ve Svaté zemi.
Mimo tyto tři společné bohoslužby připravili pořadatelé, kterými byli organizační výbor ČBK, čtyři CK a Kolpingovo dílo, mnoho výletů po Izraeli a Palestině. Navštívili jsme Olivetskou horu, Getcemanskou zahradu, Kristovu křížovou cestu Via Doloroza, baziliku Božího hrobu, Kalvárii, Zeď nářků, Judskou poušť s osadami Beduínů, Kafarnaum, Tiberiatské jezero. V Nazaretě jsme se pomodlili v bazilice Zvěstování s domkem Panny Marie, v Betlémě v bazilice Narození Páně a u Mléčné jeskyně. Vyšplhali jsme na Herodion, kde stávalo letní sídlo Heroda Velikého. Na poslední večeři v Izraeli jsme byli pozváni do beduinského stanu na místní jídlo, víno a beduínský folklor.
Za čtyři dny strávené v této vzdálené a krásné zemi jsme vstřebali velkou porci informací, zhlédli mnoho památek a míst, o kterých jsme dosud četli pouze v Bibli. Nechali jsme na sebe působit duchovní sílu míst, po kterých chodil Pán Ježíš, jeho učedníci a Panna Maria. Díky za tento mimořádný zážitek na který budeme všichni dlouho vzpomínat a z něj čerpat.
Havelka Alois


